Želva

Nemohu tvrdit, že by mi jakákoli želva připadala krásná. Ačkoli miluji zvířata a jako malá jsem neustále žadonila, aby mi naši dovolili kočičku, pejska, králíčka nebo myšky, o želvu jsem nežadonila nikdy. Když taková želva vysune hlavu zpod krunýře a podívá se na člověka tím svým prapodivným pohledem, nevím jako komu, ale mně se zdá, že na mne zírá zkamenělina. A ona je to bezmála pravda - želvy jsou vrstevnice dávno vyhynulých trilobitů a dinosaurů. Je zázrak, že přežily do dnešních časů a je to také trochu zásluhou některých dnešních lidí. Dřív je totiž soustavně decimovali, zvláště ty velké lovili na potravu, ale když byly skoro na vyhynutí, některé organiozace jim přispěchaly na pomoc. Želv pochopitelně existuje mnoho druhů. Převážně se dožívají vysokého věku, i když je nepravděpodobné, že želvička, kterou si koupíte v obchodě se zvířaty, přečká na tomto světě 175 let jako nedavno zesnuvší Harriet, údajně nejstarší registrované želvě na světě. Přestože krásou mne želvy nijak nefascinují, je na nich mnoho, co obdivuje. Až si udělám trochu času, určitě tu proberu jednotlivé druhy želv podrobně.