Ksukol

Že ksukol patří mezi primáty, to mi dočista vyrazilo dech. Primáti jsou podle mne opice a ksukol se podobá opici ani tak jako já dikobrazu. Prsty s dlouhými drápy vypadají jako samostatně žijící velcí pavouci na chlupatých pažích, trojúhelníkovitý obličekík s výrazným čenichem a velkýma ušima bych přirovnala k netopýru. Pravda, jako většina opic má ocas, na rozdíl od nich ovšem nikoli chápavý, nýbrž větší než celé samotné tělo a pěkně huňatý. V bdělém stavu jím při poskakování v korunách stromů vyvažuje rovnovánu a při spánku ve svém hnízdě se jím přikrývá jako peřinou. Je vlastně dobře, že je ksukol takto vybaven, prospí totiž většinu svého života jako kočka. Ale i bez ocasu by mu asi zima nebyla - i ostatní srst má dlouhou a hustou. Ksukol je samotářská, plachá, stromová poloopice. Žije pouze na Madagaskaru a protože pohlavní dospělost u něj nastává až ve třetím roce života a samice přivádí na svět jedno mládě za dva až tři roky, jsou ksukolové s úbytkem deštných pralesů v současné době již silně ohroženi. Ksukolovi se také někdy říká aje-aje a to díky jeho varovnému pokřiku, který zní právě takhle. A kdo si o zvířatech rád čte a dovídá se o nich spoustu zajímavého, může sáhnout po knize Geralda Durrella, která se výstižně jmenuje "Aye aye a já".